w nebiu t. 10, 5, na nebyu GalDl. 1ᵃ; v-morzu ŽWittb. 135, 15, v-morzyu t. Moys. 4, v-morzy t. 64, 6; w ſirdczu ŽWittb. 73, 8, w ſirdczyu t. 52, 1, w ſirdczi t. 4, 7; na polyu DalC. 10, na jednom polly t. 1 atd.; po přehlásce u-i jest pravidlem -i, moři atd. Starší -u udrželo se v některých nářečích východních: na nebu BartD. 89 (stjick.), polu t. 114 (laš.), v nėbjô t. 2, 115 (han., litov.), v mořu Suš. 115, po polu t. 113.
3. V Mill. čte se: w morzie indyſkem 121ᵃ, analogií zvratnou místo v-moři, srov. I. str. 221.
103. Sing. instr. mořem, -em z býv. -ьmь. Na př. zzyrdczem čistým svD. 44, přěd lozem LAl. a, ſ ſlunczem ŽWittb. 71, 5, ratyſczem DalC. 88, ſrdcem Pass. 287, horzem t., morzem t. 488 atd., pravidelně a dosud tak.
V nář. slc. jest -om, poľom Hatt. slc. 76 atd., podle jiných instrumentalů s -om, chlapom, delom atd. V ČČMus. 1864, 171 uveden jest také instr. ložom z Ol.; nějaký omyl.
104. Du. nom. akk. vok. moři. Na př. pleci humerum MVerb., lyczy jich stiehni maxillas ŽWittb. 31, 9, moji lyczy Modl. 139ᵃ, liczy (byle) zbitě BrigF. 25, pleczy moji Alb. 53ᵃ, dwie ſrdczy Brig. 146ᵇ atd.
105. Du. gen. lok. mořú, iú, -i; měkká slabika -ú dostává jotaci a -iú mění se v -í (přehlas.). Na př. na pleciu svú ŽKlem. 128ᵇ, nesa kříž na plecy Pass. 282, nesa na pleczy kříž Modl. 136ᵃ, na jejie pleczy BrigF. 47, nesúc na pleczyy sbožie svá Pror. 21ᵇ, nesúc vědro na pleczíj Ol. Gen. 24, 15, na pletczij t. Bar. 6, 3, na svú pleczý ŠtítBud. 122, na svú pleczij Alxp. 13, tú howiedczy neprodávaj Hrad. 108ᵇ, na liczij Ol. Jud. 7, 23.
106.Du. dat. instr. mořoma, -ěma, -ema·, -ma.
Žádané -ema, za stsl. ·ema atd., se nedochovalo; přehláska zde bývalá se zrušila a již v nejstarších dokladech jest -oma, a z toho změnami dalšími -ěma, -ema. Na př. wieczcoma palpebris ŽGloss. 131, 4, wieczczoma mýma ŽWittb. t. a ŽKlem. t., plecoma ŽGloss. 90, 4, plecoma svýma Hlah. tamt., mezi plecoma VelKal. 242, se dvěma stádcoma DalJ. 68 z rkp. Víd.; (smrt) starým jest za plecziema Kruml. 288ᵃ.
Analogií podle sklonění -ĭ jest -ma: pleczma ŽWittb. 90, 4, taktéž ROlB. 47ᵃ a j.
107. Plur. nom. akk. vok. moŕa, mořě, -e, koncovka -a mění se přehláskou v -ě a toto dále zaniknutím jotace v -e. Pro -a není přikladu z textů dosti starých; pro -ě, -e jsou doklady: vratce t. j. vrátcě MVerb., kralevská lowiſſchzie t. j. loviščě Pil. b, má střícě chwoſtyſtye prodáváta t. j. chvostišťě Mast. 408, čsná lozie t. j. ložé Hrad. 118ᵇ, svá lozie t.
